Katalog volnočasových aktivit je tvořen kategoriemi, podkategoriemi a jednotlivými aktivitami. Kategorie jsou označovány čísly dělitelnými 100, podkategorie jsou číslovány číslicemi dělitelnými 10 a jednotlivé aktivity jsou označovány čísly nedělitelnými 10 a 100.
Kategorie tvoří páteř celého katalogu a jejich systemizaci jsme v průběhu let 2008-2017 věnovali značnou pozornost. V 1. Verzi katalogu jsme vycházeli z přesvědčení, že oblast volnočasových aktivit se v zásadě překrývá s obecnou klasifikací lidských činností, užívanou pro třídění knihovních záznamů. Tato původní verze proto obsahovala po vzoru Deweyho desetinného třídění 10 kategorií:
Toto původní členění se při korelacích s hodnotovými preferencemi i při praktickém zkoumání volnočasových aktivit ukázalo jako nevyhovující. Z tohoto důvodu byla provedena revize, jejichž výsledkem byla 2. verze z roku 2012. Počet hlavních kategorií byl redukován na základě výsledků korelační analýzy na 7 hlavních kategorií:
K novému zásadnímu posunu v kategorizaci volnočasových aktivit došlo v roce 2016, kdy vznikla 3. verze katalogu s 9 hlavními kategoriemi. Důvodem k revizi byl posun ve vnímání volnočasových aktivit, realizovaných ve virtuálním prostředí a na sociálních sítích. Na základě výzkumu vztahů mezi hodnotami a volným časem byl zjištěn posun v chápání a prožívání volného času zaměřených na sociální aktivity. Na základě výzkumu byla zjištěna změna významu prožívání volného času ve virtuálním prostředí sociálních sítí a pokročilých počítačových her simulujících reálný svět, kdy byla oslabena korelace tohoto druhu aktivit s prosociálními hodnotami a naopak došlo k posílení vztahu k hodnotám zaměřeným na rozvoj sebesystému a posílení role vlastní individuality ve virtuálním světě až na hranici narcismu. V roce 2017 došlo k formálnímu posunu číslování kategorií tak, aby začínalo hodnotou 100. K tomuto posunu nás vedly technické důvody spojené s agregací jednotlivých aktivit do vyšších celků v kategorii 000. Vznikla tak verze katalogu 4.0.0, která je v současné době platnou verzí. V této verzi obsahuje katalog 9 hlavních kategorií, tříděných podle charakteru a obsahu činností:
Podkategorie, které tvoří klíčovou součást katalogu, rozvíjejí hlavní kategorie a umožňují jemnější třídění aktivit při zachování sumárního charakteru získaných dat. Podkategorie umožňují rozlišení uvnitř konkrétní kategorie a napomáhají tak porozumět vnitřní struktuře kategorie. Při korelační analýze mohou vystupovat stejně jako kategorie a umožňují sledování závislostí mezi volnočasovými aktivitami v rámci kategorie a dalšími proměnnými. Podkategorie jsou tvořeny desítkovými hodnotami, přičemž v rámci jedné podkategorie se může nacházet až 9 dílčích hodnot.
Dílčí konkrétní aktivity představují základní složku katalogu a rovněž výchozí úroveň pro měření volného času s užitím katalogu u respondentů. Výčet konkrétních dílčích aktivit u respondenta představuje komplex jeho volného času. Principiálně tak lze jednomu respondentovi přiřadit n dílčích aktivit a obsáhnout tak všechny aktivity, které jsou náplní jeho volného času.
Při identifikaci dílčích aktivit jsme vycházeli z existujících dílčích kategorizací, obsahové příbuznosti a stávajícího knihovního třídění. Dílčích kategorizací jsme využili například při zpracování členění kategorií 500 Umění a 700 Sport, hry a zábava a částečně v kategoriích 400 Příroda (věda), technika, lékařství, domácnost & hobby a 900 Virtuální realita & sociální aktivity ve virtuálním světě. Podle obsahové příbuznosti jsme vytvářeli kategorie 300 Literatura a jazyky, 600 Osobní zájmy, cestování a turismus, 800 Sociální aktivity a částečně kategorie 100Informace, komunikace a obecnosti, 200 Humanitní aktivity a 400 Příroda (věda), technika, lékařství, domácnost & hobby, 600 Osobní zájmy, cestování a turismus a 900 Virtuální realita & sociální aktivity ve virtuálním světě. V ostatních případech jsme alespoň částečně zachovávali desetinné třídění knihovnického typu.
Při tvorbě katalogu bylo zřejmé, že obsahuje sice komplexně pojatý, ale stále jen jeden rozměr zkoumané reality volného času – obsahovou stránku aktivit. Neméně důležité je však také zkoumání časové dotace jednotlivých volnočasových aktivit u respondenta (frekvence a časový rozsah), vztah respondenta k aktivitě (míra obliby) a způsob organizace aktivity (s/bez vnější organizace).
Časová dotace aktivity je zkoumána ve dvou rozměrech – frekvence a délka trvání. Frekvencí rozumíme počet opakování činnosti v daném časovém úseku. Základním časovým úsekem je 1 rok, nicméně pro zjednodušení porozumění respondenty volíme vyšší frekvence vyjádřené pomocí délky časových úseků na 1 výskyt aktivity. Pro měření frekvence užíváme ordinální škálu.
Pro měření délky časového úseku, věnovaného aktivitě, obliby činnosti a stupně organizovanosti užíváme rovněž ordinální škály
Katalog volnočasových aktivit je verzován a rovněž škály, jimiž se měří sekundární proměnné, jsou verzovány.
Katalog je postupně budován a v průběhu času upravován označením jednotlivých verzí a podverzí katalogu odpovídá rozsahu zásahu do struktury, uspořádání a obsahu katalogu. Struktura číslování je tvořena třemi číslicemi, oddělenými tečkou. Číslování je vzestupné, přičemž první číslice označuje číslo verze, druhá číslice číslo podverze a třetí číslice číslo změny v rámci podverze.
Nová verze katalogu je vydávána v případě změny struktury počtu nebo uspořádání hlavních kategorií katalogu. K vydání nové verze katalogu dochází rovněž v případě přesunu podkategorií mezi jednotlivými kategoriemi. Vydáním nové verze jsou indikovány závažné změny ovlivňující celkové užití katalogu na základní úrovni.
Příkladem změny verze je přečíslování hlavních kategorií a v důsledku toho i podkategorií a jednotlivých aktivit ze škály 000 až 800 na škálu 100 až 900.
Nová podverze je vydávána při změně struktury, počtu nebo uspořádání podkategorií. Jedná se o změny, které nenarušují celkové uspořádání katalogu a které nemají vliv na základní třídění volnočasových aktivit v kategoriích. Nová podverze je rovněž vydávána v případě, kdy dochází k přesunu aktivit mezi jednotlivými podkategoriemi.
Číslo změny v podverzi je navyšováno v případě, kdy dochází k přidání, odebrání, přesunu, spojení nebo rozdělení aktivit v rámci podkategorií. Příčinou vzniku nové podverze je rovněž připojení nové podkategorie, např. 941 Osobní blog.
Změna čísla verze zároveň nuluje číslo podverze a každá změna podverze nuluje číslo změny. Vydání verze, podverze nebo změny je doplněno datem jejího vydání. Příkladem je doplnění nové kategorie volnočasových aktivit, např. 817 Simulátory života.
Katalog volnočasových aktivit neudržuje plnou zpětnou kompatibilitu. Vyřazené aktivity jsou nahrazeny číslem podkategorie a vyřazené podkategorie číslem kategorie.
Škály, na nichž se měří sekundární proměnné, jsou vzestupně verzovány. Verzování je v tomto případě jednostupňové a ke změně verze škály dochází v případě doplnění nového stupně nebo odebrání stupně, nahrazení označení stupně nebo sloučení stupňů. Škály pro měření sekundárních proměnných nejsou zpětně kompatibilní.